Pozvánka do naší obce

Obec Kuničky leží v nadmořské výšce 525 metrů nad mořem východně od Doubravice nad Svitavou v Brněnském masivu na Drahanské vrchovině. Ze tří stran obec obklopují většinou jehličnaté lesy, které jsou v létě plné hub a houbařů. Kuničky najdete na odbočce silnice spojující město Rájec- Jestřebí a obec Němčice.

Z nejvýchodnější části obce, kde je výstavba obce -"vilová čtvrť"na Lhotkách, jsou nádherné výhledy. Západním směrem na Černou Horu, s dominantou Chlumů u Obory a vesnice Kunštátska a Olešnicka s Českomoravskou vrchovinou v pozadí. Místní komunikace s řadou rodinných domků a samoobsluhou Jednoty prudce klesá do údolí potoka Holešínky, kde stojí kulturní dům, postavený v letech 1962- 1964, obecní hospoda a budova bývalé základní školy. V bývalé škole sídlí obecní úřad, obecní knihovna a jsou zde i 3 obecní byty. Obec pokračuje západním směrem stoupáním směrem na Doubravici nad Svitavou. Zde je malá náves s kapličkou, která byla postavena v roce 1868 a je zasvěcena Cyrilu a Metoději. Tato část obce byla zastavěna nejdříve a to domky pololáníků. Kuničky vznikly pravděpodobně ve 13. století, společně s osadami Němčicemi a již dávno zaniklými Velkounovem a Přivyšitou. Patřily do majetku pánů z Doubravice.

První historicky doložená písemná zmínka o Kuničkách je z roku 1378, kdy pan Ješek z Doubravice připsal tehdejší doubravické panství, tzn. hrad a městečko Doubravici a vesnice Němčice, Kuničky, Velkounov a Přivýšinu panu Oldřichu z Boskovic. Obec Kuničky mohla tedy v roce 2003 slavit 625 let svého trvání. Doubravské panství a tedy i obec Kuničky vystřídalo od roku 1378 do roku 1675 několik majitelů (pánové z Kunštátu, Sovince, z Pletí, z Drnovic, rod Palmány a pánové z Roggendorfu). V 18. století koupil majetek Roggendorfů Antonín Karel Josef Salm- Reifferrschidt a od této doby patřila obec do rájeckého panství.

Svůj název odvozuje obec Kuničky od koní, kteří tu byli v dobách středověku chováni v ohradě, patrně pro pány z doubravického hradu. Jejich chovatelé si zřejmě tehdy postavili u ohrady první stavení, která nebyla pouze hospodářská, ale sloužila i k bydlení. Postupným rozšiřováním jejich počtu tak vznikla obec, která měla koně ve svém znaku. Ušlechtilé zvíře je vyobrazeno na oválné pečeti i razítku, které obec dříve používala.

Katastr obce měří 426 hektarů. Půda zde není příliš úrodná, nejlépe se zde daří bramborám. V roce 1718 tu stálo pouhých 7 domů, v roce 1793 jich bylo 22. V roce 1834 měla obec 25 domů a 186 obyvatel. V roce 1964 měla obec 358 obyvatel, v roce 1975 zde bylo 91 čísel a 367 obyvatel. Podle posledního sčítání k 1. 3. 2001 měla obec 101 domů, v nich žilo 268 obyvatel, z toho bylo 131 mužů a 138 žen. Ze 130 obcí okresu Blansko jsou Kuničky na 60. místě co do velikosti. K obci patří i osada Obora (Lenčov), vzdálená od Kuniček 2 km. Na Lenčově stojí 4 stavení, z nichž jedno je bývalý lovecký zámeček šlechtického rodu Salmů.

I když "blahobytu v této malé obci nebylo snad nikdy", jak se píše v úvodní části pamětní knihy obce Kuničky z roku 1923, žila obec kulturním i společenským životem:

• v roce 1920 byl založen velice aktivní čtenářskovzdělávací spolek Masaryk
• velice aktivní byli místní divadelní ochotníci (v roce 1943 se opereta Děvče ze zlatého kaňonu hrála celkem 18 krát.)
• v roce1942 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který je nyní nejaktivnějším spolkem v obci
• v roce 1977 byl založen TJ Sokol s aktivním oddílem stolního tenisu.

Již pouhou historií jsou dřívější tradiční masopustní průvody obcí, "zalikování" svatebčanů i specifické místní horácké nářečí s libozvučným "u" : "Mařenu puď dum, budeme nuset vudo a dujit kuzo."

Připomenout návštěvníkům obce je možno:

• zříceninu doubravského hradu nacházející se v lese mezi Kuničkami a Doubravicí nad Svitavou
• v lesích na severní straně obce, směrem k Němčícím a Újezdu u Boskovic, nejvyšší vrchol krajiny, kopec Babylon s nadmořskou výškou 663 m
• malou vodní nádrž "Pod Krátkou" (na cestě mezi Kuničkami a Doubravicí nad Svitavou), která slouží ke koupání a k rybolovu
• přívalový déšť, který dne 26. května 2003 způsobil povodeň v obci a veliké milionové škody na soukromém i obecním majetku. Jednalo se o největší kalamitu, která kdy obec postihla.

Zpracoval Ing. Jan Richter