Historie

Úvod z kroniky obce

Obec Kuničky leží východně od Doubravice na panství rájeckém. Hraničí svými pozemky na východě s Němčicemi a Žďárem, na západě s Doubravicí a Holešínem, na jihu s Rájcem a Karolínem, na severu s Újezdem a Boskovicemi; přísluší k politickému okresu boskovickému a k soudnímu okresu blanenskému. Kdy založena byla a kdo jejími pány bývali, není známo. Přifařena byla a jest k Doubravici.

Dle doslechu měli snad páni velkostatku rájeckého v místech těch, kde nyní stávají Kuničky ohradu pro výchov koní a hříbat, od toho snad název Kuničky. Obyvatelé kuničtí živili se vždy hlavně orbou, řemeslem a nádenictvím. Když železné doly a hutě na panství rájeckém a blanenském byly založeny, měli zdejší obyvatelé dobrý výdělek dovážením dřevěného uhlí do železných hutí, jakož i řemeslníci, kováři, slévači, zedníci, tesaři a měli hojnou práci v těchto hutích.

Kolem r. 1873 počaly doly a hutě železné klesati, jakož i z nedostatku dřevěného uhlí počalo se užívati uhlí kamenného, drahou dováženého a tím vedlejší výdělky jak rolníků, tak řemeslníků a nádeníků nápadně klesaly. Od té doby je mimo hlavní živnost orby, vedlejším zaměstnáním nádenictví při parní pile v Rájci, jakož i nádenictví při polním hospodářství velkostatku rájeckého; též mnoho žemeslníků je zaměstnáno v železárnách v Blansku. V zimní době mnoho obyvatelů poráží stromy v panském lese. Blahobytu v této malé obci nebylo snad nikdy.

Místní kaplička

Dne 5. července 1868 po odpoledním sv. požehnání ubíral se z Doubravického chrámu Páně početný průvod doprovázen jsa farářem Janem Soukopem i kooperátorem P. Rat. Hákem do Kuniček. Zbožná obec tamní vzdělala totiž místo bývalé dřevěné zvoničky úhlednou kaplu, vyzdobivši ji obrazem sv. věrozvěstů slovanských i sv. Floriana, kteréžto obrazy řečeného dne dotčeným farářem církevně požehnány byly.

U kříže před Kuničkami setkal se průvod s kunickými družičkami, ježto ověnčené obrazy nesly cestou májkami vysázenou až ku kapličce, věnci chvojovými krásně vyzdobené. Nový zvon opatřen jsa českým nápisem: "Sv. Cyrillu a Metoději obec Kunická za Jana Soukopa faráře Doubravického 1. P. 1987" i obrazem vypuklým sv. apoštolův našich, přivítal poutníky. Po písni "Otče náš, milý Pane" řečnil farář z kazatelny vedle kaple schválně upravené a ověnčené k zástupu, jež nejméně 12 set duší čítal. Po svěcení obrazův konány v kaple litanie a motlitby k sv. apost. a pak na vyzvání kazatelovo následovala oféra, aby kapla "Cyrillka" na věčné časy zapsána býti mohla do dědictví sv. Cyr. a Meth. v Brně.

Sebralo se 13 zl. 15 krejc. rak. čísla, ostatek doloží obec Kunická a dostane se jí takto výborného kazatele v Knihách, jež ve vzdálené té chrámu farského osadě zajisté s prospěchem apostolovati budou. Po náboženské slavnosti, kterou rány z moždířův dalekému okolí zvěstovaly, častovaly Kuničky své hosty dospělé i školní mládež, která mnohou písní společnost obveselila střídajíc se s hudbou národní písně přednášející.

Zvon Kuničský váží 25 liber, byv posvěcen veledůstojným panem prelátem Ondřejem Hasnermüllerem v Brně, kdežto ulit byl u vdovy po zemřelém Adalbertu Hillerovi, zvonaři.
(doslovný text z farní kroniky)

Z historie školy

Budova někdejší obecné školy v Kuničkách je po kapličce nejstarším obecním majetkem.

Založení školy

Pro velikou vzdálenost, asi 5 km a pro neschůdnou cestu z Kuniček do Doubravice, přišli občané kuničtí na myšlenku, aby si ve své obci vystavěli školu. I shromáždili občané ku poradě, ve které ustanovili se na tom, aby podána byla žádost k vyšším úřadům o povolení stavby nové školy v Kuničkách a vyškolení z obce doubravické. Žádost ta byla od vyšších úřadů povolena výnosem ze dne 11. února 1884.

Na to povolán byl zástupce velkostatku Rájeckého, co nejvyšší poplatník obci ku schůzi, kdež se usnesli, aby nová školní budova hned z jara 1885 stavěna byla. Stavbu převzal velkostatek do své práce dle učiněného rozpočtu za 6666 zl. r. č.

Do roku 1886 byla obec kuničská přiškolena ku trojtřídní škole doubravické, do které chodily dítky z obcí: Doubravice, Klemova, Holešína a Kuniček. Za horlivého nadučitele doubravického p. Al. Magdy, byla obec Kuničky z Doubravice vyškolena. Výnosem ze dne 11. února 1884, povolila vysoká c.k. zemská školní rada, aby obec Kuničky ze školní obce doubravické se vyškolila a v Kuničkách, aby se samostatná jednotřídní škola s vyučovací řečí českou zřídila, což se událo následovně:

Jelikož však tímto zařízením výlohy pro obec vypadající tak značné budou, že po většině jen výpůjčkou krýti se musí, kterýžto obnos přibližně 3000 zl. obnášející budou tito nemajetní občané nuceni po dlouhá léta přirážkami spláceti, obecní důchod však tak nepatrný jest, že sotva k zapravení zeměpanských daní a nejnutnějších potřeb dostačuje, z té příčiny také občanům té nejmenší pomoci poskytnouti nemůže.

V uvážení těchto okolností osměluje se v nejhlubší pokoře podepsané zastupitelstvo obce předložiti tuto nejponíženější prosbu:

Vysoká c.k. zemská školní rado ráčiž na výše vylíčené trudné poměry obyvatelstva v obci Kuničkách co nejmilostivěji ohled vzíti a těmto k ulevení jejich nedostatku nějakým milodarem z prostředků zemských laskavě přispěti, za kteréžto dobrodiní obyvatelstvo obce Kuniček již předkem své nejupřímnější díky vyslovuje.

Celé generace našich dětí navštěvovaly, zejména v nižších třídách, místní školu. Naše škola byla postavena již v roce 1886 a měla v té době 50 žáků. Škola sloužila až do roku 1938, kdy začala její přestavba na poschoďovou budovu a je tak největší stavbou v obci.

Snižováním počtu dětí došlo v roce 1979 k uzavření této školy. Tak se stalo, že děti, i ty nejmenší, dojížděly autobusem do Rájce. Pro malý počet žáků se učilo v jedné třídě a současně např. čtyři ročníky a učitel mohl přímo pracovat jen s jednou skupinou žáků. Je skutečností, že z Kuniček vyšlo z malotřídních škol dosti schopných a připravených občanů, kteří dosáhli nejen vysokoškolského vzdělání, ale i vědeckých a pedagogických titulů a úspěchů.

Úsilím našich občanů, zvláště rodiny Filoušových, se podařilo při pochopení okresních školních funkcionářů, začátkem školního roku 1990/91 opět školu otevřít. Budova byla ve špatném stavu, neboť nebyla 11 roků používána, pouze určitou dobu v ní byla knihovna. Provoz školy v Kuničkách přišel za rok na 100 tisíc Kč, což je vzhledem k malému počtu dětí neúnosné. Ve školním roce 1994/95 navštěvovalo školu 9 dětí. Škola je z tohoto důvodu uzavřená a třídy byly přestavěny na obecní byty.

Přehled nejvýznamnějších událostí nebo informací z let 1900 - 1988

Přehled starostů obce Kuničky

1886-1890   Josef Dvořáček
1890-1891   František Šamalík
1891-1894   Jan Hudec
1894-1897   František Šamalík
1897-1900   Jan Filouš
1900-1903   Jan Maňoušek
1903-1906   František Šamalík
1906-1919   Antonín Dvořáček
1919-1923   Antonín Řehořek
1923-1927   Metoděj Filouš
1927-1930   František Ševčík
1930-1938   Antonín Šamalík
1938-1944   Josef Kala
1944-1945   Antonín Dvořáček
1945              František Hlaváček
1945-1946   Josef Bezděk
1946-1954   Jan Dvořáček
1954-1971   Jiří Kala
1971-1976   Jan Hlaváček
1976-1990   Ladislav Novohradský
1990-1994   Jan Richter
1994-1994   Jaroslav Musil
1994-2010   Věra Dražanová
2010-2015   Petr Dedecius
2015-?        Martina Filoušová